středa 8. července 2020

Jedem k mořu - czech edition

Letos jsme konečně chtěli vyrazit na takovou tu pohodovou dovolenou k mořu. Plán byl jet vlakem do Rakouského Klagenfurtu, přejet celé Slovinsko k moři do Piranu a pak zpět do Rakouska na vlak. Ale kvůli té patálii jsme nakonec zůstali doma v Česku a jeli k tomu našemu mořu. Na Lipno.


15.7.2020 9:32
Den první.
Naplánováno bylo 740 km za 10 dní a den volna u Lipna. Začali jsme pěkně zhurta. První etapa měla být dlouhá 85 km, ale se zajížďkou do Svitav na oběd a objížďkou rozblácené cesty těsně před naším cílem v Poličce, jsme ujeli 94,5 km. Právě závěr cestou necestou hlavně Martě sebral hodně sil a došlo i na kňučení. Ale nakonec to zvládla a u poličského piva Otakar v našem prvním kempu SK Masokombinát jsme ocenili hlavně krásné cesty kolem Svitav...

Kostel Rychnově na Moravě

Aifelofka v Mladějově na Moravě

NS Prameny Svitavy

Killerova kaple u osady Vysoký Les

Poslední kopec dne u Pomezí
Den druhý.
O co byla tato etapa kratší, o to byla kopcovitější. Takže i zhruba jen 45 km nás docela potrápilo, ale užili jsme si spoustu krásných cestiček skrze louky a kopce. Heslem dne se stala hláška: "To víš Vysočina," kterou jsem pronesl během každého kopce aspoň 3x, a že těch kopců bylo. Vyzdvihnout musíme osady Jelínek a Kateřinky pro jejich malebnost a vesnici Míchov, kde jsme museli zdolat brutální kopec se sklonem 18 % dlouhý 2 km. Na závěr jsme se pokochali poutním kostelem na Zelené hoře a zakempili u vodní nádrže Pilák u Žďáru nad Sázavou...

Křížová cesta cestou do osady Jelínek

Osada Jelínek

Ufo u penzionu Na Čechách

Krásná cesta skrz louky za Jimramovem

Tady už nám bylo hej. Na vrcholu stoupání za Míchovem

Nové Město na Moravě

Alej do Vysoké

Poutní kostel sv. J. Nepomuckého Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou
Den třetí.
Byl kombinací dlouhé vzdálenosti a další vydatné porce kopců. Ale popořadě. Vše začalo skvělou snídaní ve Žďáru a malebným úsekem lesní cyklostezky po bývalé železniční trati kolem mlýna Šlekhamr. Cyklostezka bohužel odbočila na Přibyslav a my se museli vydat do nekonečné spousty kopců, které nám znepříjemňovaly cestu až do cíle v kempu Velkopařezitý u Řásné. Kolikrát jsme za cedulí konec vesnice viděli nekonečný kopec, bychom nespočítali ani na všech prstech, co máme. Ještě že jsme objevili moc hezkou restauraci Měšťanský pivovar v Polné a při objíždění Jihlavy projeli nádherným údolím stejnojmenné řeky plné chatek, které neztratilo své kouzlo ani kvůli kůrovci...

Žďár nad Sázavou

Hamroň od žďárského výtvarníka Michala Olšiaka 

Strom - brokolice u Poděšína

Údolí řeky Jihlavy
Den čtvrtý.
Předpověď počasí se naplnila a od čtvrt na tři v noci pršelo nebo lilo. Takže jsme zabezpečili majetek, vymysleli plán B, sjeli asi 10 km do Telče, vybrali peníze a vzali si chatku v kempu U Roštěnky. Po výborným grilovaným pstruhovi k obědu přestalo pršet a my mohli vyrazit na obhlídku tohoto historického města. Chvíli to i vypadalo, že vyleze sluníčko, ale nebe zůstalo zatažený. A my prvně spali na posteli...

Balení v kempu Velkopařezitý u Řásné

Zmoklé ráno v Telči

Telč
Den pátý.
Už jsme měli být na Lipně, ale počasí mělo jiný názor. Ráno nás ještě postrašilo mrholením, takže opouštět velesympatický kemp U Roštěnky bylo docela náročné. Přesto jsme vyrazili a cesta nám pěkně utíkala, obzvlášť když jsme záhy opustili Vysočinu a místo kopců začali počítat rybníky. Ve vesničce Praskolesy jsme objevili 800 let starou lípu a v Jindřichově Hradci jsme sfoukli oběd i kafe se zákuskem v bistru Střapatá Bohunka. Čím blíž jsme byli k našemu cíli v Třeboni, tím větší byl provoz na cyklotrasách, které nám tentokrát vybraly mapy.cz sami. V samotném centru Třeboně jsme se dokonce dostali do cyklozácpy a podobné to bylo i v kempu. Holt kde je rovina, tam se cyklistům daří...😃 U večeře se přes kemp přehnala bouřka a při večerní procházce k Schwarzenberské hrobce začalo pršet.

Kemp U Roštěnky

800 let stará lípa v Prskolesech

Jindřichův Hradec

Rybník Vítek, kamenný most z konce 18. století

Třeboň



Den šestý.
Pršelo celou noc, celé dopoledne, celé odpoledne a celý večer. Takže jsme se posunuli jen z promáčené louky, kde stál náš stan, do chatky. Postupně jsme ochutnali většinu položek na jídelním lístku hospůdky, co byla v kempu, a když jsme byli v té Třeboni, došlo i na kapra a candáta. Taky jsme si zašli na prohlídku Schwarzenberské hrobky. Večer když jsme ulehali opět do postelí nezbývalo nám než doufat, že zítra konečně přestane pršet...

Autokemp Třeboň z promáčené louky...

...do chatky

Opatovický rybník 

Schwarzenberská hrobka



Den sedmý.
Stále pršelo, radar nás sice lákal do sedel už od 11:00, ale když nám o půl druhé došla trpělivost, pořád pršelo. Úvod byl trochu nervózní, protože jsme se kolem Schwarzenberské hrobky nemohli vymotat na tu správnou cyklotrasu, a když jsme ji konečně našli, vyklubala se z ní podmáčená pěšinka, na které hrozilo utonutí. Takže jsme se museli vrátit a pokračovat po silnici. Intenzita deště ještě zesílila a problémy nám dělala i navigace, takže prvních 10 km bylo hodně, hlavně psychicky, náročných. Někde kolem rodiště Jana Žižky Trocnova přestalo pršet, ale krajina se zase nebezpečně zvlnila. U Římova jsme na chvíli uhnuli do lesa, ale naštěstí se nekonaly žádné bahenní orgie. Posledních 10 km po silnici 157 nás trochu zdeptal velký provoz a taky pár kopců z kategorie táhla sviňa. Českému Krumlovu jsme se docela vyhli a odbočili do vodáckého kempu Nové Spolí přímo na břehu Vltavy. I když byl relativně prázdný, specifická atmosféra pokřiků ahóóój a alkoholu byla všude kolem...

Autokemp Třeboň

Trocnov

Český Krumlov


Den osmý.
Konečně Lipno. Ráno nás teprve podruhé probudilo sluníčko a my po noci v chatce vyrazili relativně oschlí do Českého Krumlova na snídani. První vytipovaná kavárna kousek od kempu byla zavřená, takže nastal boj s křivolakými uličkami, ale nakonec jsme zvítězili a našli hipsterský bistro Kolektiv. Snídaně a obzvlášť muffiny za tu námahu stály. Kolem Vltavy jsme pak dojeli do Větřní, kde nás čekal asi nejhorší kopec celé cesty do osady Kaliště. Dál cesta pokračovala krásně zvlněnou krajinou přes pastviny a zapadlé vesničky až do Černé v Pošumaví, kde jsme nakonec skončili v chatce u hotelu Racek.

Český Krumlov

Stoupání z Větřní do Kaliště

Slavkov

První výhled na Lipno od Muckova

Černá v Pošumaví Lipno



Den devátý.
V plánu byl odpočinek, ale na válení u vody byla zima, tak jsme se pro změnu rozhodli udělat si takový malý cyklovýlet. Objeli jsme zhruba půlku Lipna a nejdelším přívozem se vrátili na ten správný poloostrov. V podvečer došlo i na nějaké to poflakování po břehu. Lipno je zatím takové příjemně ospalé, a to se nám moc líbí.



Frymburk


Přívoz Kyselov Dolní Vltavice




Den desátý.
Poslední plnohodnotná etapa naší dovolené, kterou nám opět naplánovaly mapy.cz, byla nádherná a plná zážitků. Začala panoramatickou cestou přes náhorní pastviny kolem Muckova, za Hořicemi na Šumavě následovala poctivá bajkeřina plná těžkých lesních cest, kde jsme narazili i na "zouvací" brod. Za Českým Krumlovem nás cyklotrasa protáhla údolím kláštera Zlatá Koruna, z kterého jsme vystoupali krásnou lesní cyklostezkou mezi vesničky plné starých rozlehlých statků a podobně rozlehlých novostaveb za vysokými zdmi. České Budějovice jsou protkané sítí cyklostezek, takže zajížďka na nádraží pro jízdenky a do kempu v Českém Vrbném byla bez problémů.

Loučení s Lipnem

Cesta do Hořice na Šumavě

Zlatá Koruna

Kemp u vodního kanálu v Českém Vrbném



Den jedenáctý.
Už jen do Budějic na vlak, v Praze na oběd, ze Zábřeha do Postřelmova na kafe a pak domů...

    Česká Budějovice

Přestup

Oběd

Doma...


Žádné komentáře:

Okomentovat