Fixed'n'Single: října 2014

sobota 25. října 2014

We love our audience...

...jsem si dnes prozpěvoval při poněkud ponurém bajkování...

Když už se člověk ocitne v zapadlé vísce, kdesi na východě Čech, byl by hřích neudělat si výlet do Hradce Králové na nepravidelně pořádaný, pravidelně kvalitní večírek Menu. Tentokrát byl v klubu č.p.4 na programu méně a více abstraktní hip hop německých Blindspot a z USA dorazivšího chlapíka Ancient Mith. Prvně jmenovaní zaujali hlavně rapem s kadenci AK-47 a druhý charismatickým projevem, akrobatickými kousky a surovými elektro groovy. Tak zase za pár let naviď...

neděle 19. října 2014

Alfrédka atd...

Takle si kazit ty podzimní depky...

Na Rabštejně se schylovalo k početí kozopsa...

Poslední kopec mě poněkud unavil...

Tak jsem si to vždycky představoval, ale stejně nás ta technika jednou sežere...

sobota 4. října 2014

Přejmenováno...

Mělo se to jmenovat "Babí léto II", ale to se tentokrát nekonalo. Start se moc nepovedl. Nechtělo se stávat, bolela hlava, oprava brzdy, hledání tachometru, menší kolaps PC a hned bylo půl 12. Dny se krátí a plánovaná cesta na Kraličák z Polské strany byla suma sumárum něco přes 100km. Takže rychle vymyslet přijatelnější alternativu. Co nejkratší cestou na Single trails Dolní Morava a domů přes Hedeč a Severku. Do Hanušovic to jelo samo a počasí odpovídalo plánu, ale při stoupání pod Souš se zatáhlo, ještě víc zatáhlo a na rozcestí U Sedmi cest se už válela mlha a teplota klesala ani nechci vědět kam. Ještě, že jsem měl tolik zbytečností na sebe. Při pohledu z vyhlídky od Slaměnky na Kraličák jsem si říkal jen aby nezačalo sněžit. Na chatě bylo teplo, špagety nic moc a café v normě. Ven se moc nechtělo, ale čekal mě zlatý hřeb výletu. Single trails Dolní Morava jsou v pohodě. Není to žádný "déháčko", klopenky krásně klopí, lávky krásně hučí, bikrosky uprostřed prostě neumím, ale skočky a kličky mezi stromy ve spodní části jsem si dal s chutí. Sečteno podtrženo myslím, že na rozdíl od Koutů nebyl hardtail žádným omezením a už se těším až si příští léto dám víc. Tentokrát výjezd lanovkou na druhou jízdu nepadal v úvahu, protože 5 hodina odpolední na krku zaváněla nočním dojezdem. Tak rychle domů. V Červeným potoku byla nějaká uzavírka, bez mapy jsem jel tak nějak podle citu, trefil odbočku na Zlatý potok a vyšlápl si moc pěkný serpentiny na Horní Orlici. Pak už klasika na Severku, kde tentokrát nebyl ani čas na občerstvení, dolů po pěkně rozbité červené Pod Pohořelec a tradá po žluté směr Rovinka a Komňátka. Tahle cesta snad nikdy neomrzí a nevím nevím jestli vlastně nenastal ten zlatej hřeb až tady. Skákat v padesátce odvodňováky a pálit to čtyřicýtkou po rozbitejch cihlách nad Štědrákovou Lhotou a ještě pomrkávat na ty úžasný panorámata nějakej ten adrenalin do krve pustí... Závěr proběhl přes Temeničák a 80km bylo doma.

PS: buď už jsem si zvykl, nebo pár střihnutí do blatníčku pomohlo a už mě tak moc neruší. Takže zatím zůstává ve výbavě.